Rekonstrukce

Byl to obyčejný, ospalý páteční večer. Leželi jsme s mužem u televize a sledujíc cosi hlubokomyslného, cpali jsme se chlebíčky, které zbyly z oslavy předchozího dne.

Prostě nádhera a pak kdosi řekl: "předěláme byt".

Ted´ už si ani nevzpomenu, koho ta strašná blbost napadla. Jisté je, že v blahé tuše nákupu nějaké nové drobnosti do našeho interiéru jsem řekla: NO TAK JO!

A tím to všechno začalo. Až do pozdních nočních hodin jsme odborně zakreslovali půdorys bytu a do něj zanášeli různé kusy nábytku. Po asi pěti hrncích kávy, balíčku cigaret a třech ostrých výměnách názorů jsme blaženě usnuli s hlavou plnou ideálů.

Na druhý den jsem radostnou novinu oznámila své matce, která vzápětí přiskotačila ozbrojena tužkou, blokem, metrem a nezdolným elánem. Hrdě jsme jí ukázali své plány a ona řekla:

"všechno to máte špatně" a během dalších pár minut nám načrtla jak tedy budeme vlastně bydlet.

Podotýkám, že mé matce se prostě NEDA´ odporovat.

Takže jsme začali ze zdí rvát tapety, vyhazovat "nemožné" kusy nábytku, likvidovat koberce a také přemýšlet, kde na to proboha vezmeme.

Instruováni tou temnou ženou jsme vyjeli zakoupit plovoucí podlahu, kterou ona vzápětí položila během tří a půl hodin. Samozřejmě to celé náležitě okomentovala. Dlužno podotknout, že se jí práce dařila jako ostřílenému řemeslníkovi. K večeru odjela se slovy:

"musíte podříznout dveře, jinak budou drhnout".

A tak má drahá polovice dveře vysadila a odnesla na dvůr, kde již byla přichystána cirkulárka věku staršího dinosaura.

Dostala jsem za úkol dveře na konci držet a postupovat souběžně s řezající pilou. Trasa vedla přes hromadu suti, takže jsem si samozřejmě nabrala plné pantofle,

trochu uhnula a .........pila se kousla (jak by řekl správný fachman).

Můj okouzlující a něžný muž řval něco o neschopnosti, čímž si chtěl zřejmě vykompenzovat frustraci z mé supermatky. Tiše jsem podotkla, zda by nebylo lepší použít ruční kotoučovou pilu. NE! Po dalších několika pokusech, které zmařila má bezbřehá nešikovnost a nízká inteligence (tak slušně to ovšem neřekl), dostal manžel nápad. Použije ruční kotoučovou pilu. Tu ovšem v dílně nenalezl a proto se vyřítil s pilou motorovou a jal se ji typickým trhavým pohybem startovat. V ten moment mi došla celá situace: pomalu se snáší soumrak, já stojím na dvoře, v rukách dvéře a okolo mě pobíhá brunátný šílenec s motorovou pilou v ruce.

A začala jsem se chechtat, měla jsem přímo hysterický záchvat smíchu, což manžela ještě více rozzuřilo. "To se jako směješ mě?" zařval hrozivě a já na to: "ne drahý, pouze sobě".

A v ten moment přijel děda a pragmaticky řekl: "to musíš udělat ruční kotoučovou pilou".

Zbytek večera bylo u nás doma absolutní ticho.

Na druhý den začal muž malovat. To že si myslím, že nejdřív se maluje strop a pak zdi, nikoliv naopak, jsem si již moudře nechala pro sebe. Jinak je to totiž dobrý muž.

Dál už vše probíhalo v podstatě podle plánu, včetně každodenních bleskových návštěv mé matky, která nám chtěla podle všeho rozvrhnout i to, kdo bude spát na které straně postele.

Celým tímto úsilím se táhla nit návštěv různých hypermarketů pro kutily, kde můj pán a vládce vždy viditelně pookřál a vláčel mne mezi nudnými regály plnými stejně nudných šroubků, úchytů a dalších zbytečností. A samozřejmě IKEA, kterou on bojkotoval, nechával mne s matkou vlát mezi tou krásou a zcela nekulturně si cpal břicho severskými specialitami v přilehlé restauraci. Ta ostatně vypadá jako úschovna znechucených manželů.

A.....konečně nastala pomyslná cílová rovinka: ukládání šatstva do nových skříní (hele zlato nemáš nějak moc halenek, vždyť to nenosíš), aranžování dekoračních předmětů (proč sem sakra zase cpeš ty kraviny, akorát se na to chytá prach). Poslední pohled-máme hotovo!

Je obyčejný, ospalý páteční večer. Ležíme v novém povlečení, sledujeme televizi na novém stolku a cpeme se narychlo vyrobenými chlebíčky (vajíčko mu spadlo zcela postaru na novou peřinu). Jsme jaksi naměkko, máme to tu hezký.

A teď se můžu konečně přiznat, tu startovací větu jsem řekla samozřejmě JA´. Copak by chlapa něco takového mohlo napadnout?

.................."to musíš to cigáro tahat i do postele, no podívej se na to, je to na vyhození......