Mee Oskar Too

A máme zase po Oskarech. Mám ráda kinematografii a proto mě každoročně zajímá, který z filmů bude oceněn. Letos jsem však poněkud rozpačitá a vlastně poprvé mám pocit, že se chci vyjádřit i k celé aféře Mee Too. No jistě, víme že američani vždycky všechno tak trošičku přeženou a ač nás léta učili vysmívat se srandovnímu ruskému nacionalismu ve filmech, v těch amerických je ho snad ještě více. Však kdo by neznal motivační monology hlavních hrdinů snad ve všech akčních trhácích. Prostě Bůh ochraňuj Ameriku. A to teď platí dvojnásob - Bůh ji ochraňuj!!

Letos byly oskarové nominace opravdu dechberoucí, proto jsem byla zaražena, že vítězství získala Tvář vody. Ne, není to špatný film, ale... vlastně jsem někdy ve dvou třetinách začala trochu usínat. Chybí tomu drive, šmrnc a takové to cosi, co vás posadí na zadek a oči přiková k plátnu.

A tak se ptám, budou se filmy už oceňovat takto? Bude vítězit film s malinko plochým dějem, kde jediný trochu sexy chlap je bezcitný sadistický padouch, kterému nejprve pomalu uhnijí prsty a nakonec bude potupně zabit? Kde jediný mužský klaďas je stařík bojující s alkoholismem a obsedantně kompulzivní poruchou? Kde se hlavní hrdinka svlékne, ale divákům z toho zůstane jenom pachuť na patře, protože je ta scéna vlastně totálně asexuální a navíc - omluva herečce - fakt není hezká? A kde jediný sexuální objekt je namodralá příšera se žábrami a muskuloidní figurou (ano to si ponecháme)?

Jsem z toho smutná. Já vím, každému se líbí jiné filmy, jiné umění. A dost možná je v tom filmu nějaké hluboké poselství, které jsem jen nepochopila. Ovšem to poselství, které chápu je, že odteď se bude vše podřizovat skupině ukřičených amerických div, které mají různé důvody proč se v Mee Too angažují. A vím, že celý tento problém je opravdu závažný, ovšem nevěřím, že všechny tyto ženy jsou tak čisté. Myslím, že bychom byli až udiveni tou spoustou vedlejších úmyslů, která se za tím skrývá. A troufnu si říct, že peníze a moc nebudou úplně od věci.

A máme po Oskarech a já jsem opravdu ráda, že mě občas nějaký muž polichotí - i když to už není tak často. A jsem ráda, když mi podrží dveře nebo jinak projeví svůj přirozený ochranitelský pud. Jsem přece žena a nechci žít v době, kdy se tohle všechno muž bojí udělat. No a pokud mě třeba někdy v baru cizí muž plácne přes zadek, tak mám dvě možnosti. Když se mi bude líbit, tak se na něj koketně usměju. A když ne tak mu dám facku. Nejsem přece nastavená jako oběť. Vždy mohu svou situaci ovlivnit. A jistě, násilníci mezi námi jsou, ale ti nezmizí jen protože je tu Mee Too.

A mimochodem House of Cards bez Kevina Spacey už nikdy nebude ono